Rebarbora, polozapomenutá rostlina ze zahrádek našich babiček
Reveň neboli rebarbora (Rheum rhabarbarum) byla za časů našich babiček a prababiček hojně rozšířená rostlina, kterou byste našli téměř v každé venkovské zahrádce. V současnosti se rebarbora opět dostává do našeho povědomí, lidé ji znovu začínají pěstovat a využívat jak její léčivé účinky, tak především její ostře kyselou chuť k přípravě rozmanitých pokrmů.
Je rebarbora ovoce nebo zelenina?
Nejčastěji se rebarbora přidává do různých koláčů, dezertů a sladkých jídel, proto mnohé z nás překvapí, že se nejedná o druh ovoce, ale překvapivě o zeleninu. Z botanického hlediska je tedy reveň rebarbora zelenina, ale při jejím zpracování v kuchyni s ní zacházíme jako s ovocem. V roce 1947 dokonce jeden New Yorský soud rozhodl, že se bude rebarbora považovat za ovoce a také to patřičně odůvodnil tím, že s ní lidé nakládají stejně jako s ovocem. Rozhodnutí mělo i jeden vedlejší a určitě pozitivní efekt pro dovozce rebarbory do USA, protože daň pro dovážené ovoce byla nižší než pro zeleninu.
Odkud se vzala rebarbora?
Původním domovem rebarbory byla Asie, konkrétně Himaláje, kde rostla v divoké přírodě, později ji v Tibetu začali pěstovat cíleně pro její léčívé vlastnosti. Z Tibetu se postupně rozšířila do povodí řeky Volhy, které se tenkrát říkalo Rha a díky názvu této řeky získala rebarbora i své latinské pojmenování „Rheum rhabarbarum“. Z povodí Volhy se nakonec rebarbora dostala i do Evropy, kde se pěstuje dodnes.
Jaké účinné látky pro zdraví rebarbora obsahuje?
Rebarbora je cenným zdrojem vitamínů skupiny B (zejména B3 a B5), provitamin A, vápníku, manganu a draslíku, obsahuje kyselinu jablečnou a citronovou. Látky obsažené v rebarboře prospívají naší nervové soustavě, kostem, svalům, střevům i kůži.
Nadměrné konzumaci rebarbory by se měli vyhnout těhotné ženy, děti do tří let a lidé trpící na ledvinové nebo močové kameny.
Která část rebarbory se dá použít v kuchyni a na co?
K přípravě pokrmů z rebarbory se používá výhradně její dužnatý řapík, který mívá zelenou, červenozelenou, červenou barvu nebo rudou barvu. Listy rebarbory nejsou určené ke konzumaci, obsahují totiž velké množství kyseliny šťavelové a jsou jedovaté, proto je vždy odstraňte! Řapík rebarbory se nesmí jíst syrový, před přípravou se musí důkladně omýt, oloupat a krátce povařit ve vodě (většinou s cukrem nebo medem). Takto tepelně zpracovaný řapík pak můžeme použít do mnoha druhů sladkých, ale i slaných jídel. Ke zpracování si vybírejté mladé, šťavnaté a nezdřevnatělé řapíky.
Rebarbora se ideálně hodí hlavně na koláče, do moučníků a dezertů a často se doplňuje nějakým sladším druhem ovoce. Je ideální k přípravě zavařenin a sirupů, které se přidávají do míchaných nápojů nebo osvěžujících limonád. Rebarbora se v poslední době stále častěji používá i k přípravě nebo doladění slaných jídel, například jako příloha k masu nebo do slaných předkrmů (taštičky z listového těsta s rebarborou a kozím sýrem).
Co jste o rebarboře možná nevěděli?
❀ V sousedním Německu se hojně pěstuje odrůda rebarbory nazvaná „Holštýnská krev“ (Holsteiner Blut), ze které připravují rebarborový džem s malinami a zázvorem.
❀ V Itálii se z rebarbory vyrábí likér „Rabarbaro“, který se pije samostatně s ledem nebo se přidává jako přísada do koktejlů.
❀ Řapíky rebarbory se mají při sklizni vylamovat, nikoliv odřezávat, aby rostlina nezahnívala. Sklizeň by měla proběhnout nejpozději do svátku sv. Jana (24. června).
❀ V USA je 9. červen národním dnem jahodovo – rebarborových koláčů.
❀ Nejedlé a jedovaté listy z rebarbory se prý dají dobře použít jako past na slimáky, stačí je přes noc nechat položené v místě jejich výskytu a ráno jen posbírat nechtěné návštěvníky ukryté pod listem.